Sedět si na rukou

Myslím si, že každý nás v životě zažil moment, kdy se stal svědkem událostí a přitom nemohl nic dělat, nemohl pomoct. Taky jsi byl/a účastníkem/účastnicí situace, kdy jsi viděl/a někoho řítit se do propasti, věděl/a jsi, co tam dotyčného čeká a nemohl jsi s tím nic dělat? 

Mám pro Tebe pár slov, jak si se situací poradit.

Je to chvíle, která je velmi náročná pro všechny zúčastněné. Často je náročná i pro člověka, kterému se to vše děje, ale momentálně neumí a nemůže ze situace vystoupit. V takových situacích můžeme nabídnout pomoc, ale musíme respektovat rozhodnutí, když bude naše pomoc odmítnuta. 

Možná ten člověk ještě nedošel do fáze, kdy by si uvědomoval, že

  • se opravdu něco ošklivého děje,
  • balancuje již na hraně.

Možná si ten člověk neuvědomuje, že

  • se cítí špatně,
  • se mu nelíbí v tom stavu, 
  • se bojí si nechat pomoct.

Pak je na nás tzv. sedět si na rukou a vyčkávat na správný okamžik. Můžeme těmto lidem vyprávět příběhy jiných lidí, kteří taky balancovali nad jámou a zvládli to. Říct jim že existuje cesta z bodu, kde se nyní nachází do bodu, kde chtějí být. 

Cesta tu pro nás všechny je a měla by to být cesta respektu, soucitu a laskavosti. Jak se se situacemi vypořádat aniž bychom sami sobě nebo ostatním zavírali dveře? 

Poslechni si další epizody podcastu na Spotify.

Přidej se k mé komunitě ve facebookové skupině U léčitelských ohňů