Přeskočit na obsah
Znáš ten pocit, kdy jsi fyzicky přítomná, ale tvůj mozek už dávno hodil ručník do ringu? Mně se to stalo nedávno v noci. Stojím před domem, protože jsem vzala štěně vyčůrat, sahám po klíčích a… cvak. Ne v zámku, ale v mé hlavě. Zjistila jsem, že jsem si zabouchla zevnitř a celá moje rodina spokojeně spí o pár metrů dál za zdí.
Výsledek? O půlnoci jsem ve věku, kdy bych měla mít rozum, lezla přes plot. Adrenalin mě sice nakopl, ale ta marnost, když se snažíš dozvonit na lidi, kteří mají (na rozdíl od tebe) hluboký spánek, je nepopsatelná. Ve chvíli, kdy jsem se konečně dostala do postele, mi to došlo: Přesně v tomhle stavu „vzhůru-nevzhůru“ a automatických činností žije víc lidí, než si chceme připustit.
Mohli bychom k epidemii stresu, depresí a úzkostí přidat i epidemii nespavosti. A jako terapeuti, kouči a průvodci si ji už nemůžeme dovolit přehlížet.
Když mozek zamkne klíče zevnitř
Nespavost není jen „únava“. Je to stav změněného vědomí. Když náš mozek nedostane regeneraci, začne si realitu ohýbat. Moje noční akce s plotem byla jen vtipnou ilustrací něčeho mnohem hlubšího, co se děje ve tvé terapeutovně nebo na tvých sezeních každý den.
Když nespíme, nejsme to my. Nespavost totiž doslova vypíná prefrontální kortex – naše centrum logiky a nadhledu – a naopak vytáčí na maximum amygdalu, která zodpovídá za strach a emoční reakce. Klient, který nespí, je v permanentním režimu „přežít“. Jakákoliv malá krize v jeho životě pak vypadá jako neřešitelná katastrofa.
Ale pokud se snažíš o hlubokou transformaci s někým, kdo spal poslední tři noci jen čtyři hodiny, stavíš mrakodrap na bažině.
Často se v rámci alternativní terapie nebo koučinku snažíme jít do hloubky. Hledáme traumata v dětství, rozkrýváme energetické bloky nebo analyzujeme složité rodinné konstelace. To všechno je v pořádku a má to své místo. Ale pokud se snažíš o hlubokou transformaci s někým, kdo spal poslední tři noci jen čtyři hodiny, stavíš mrakodrap na bažině.
Bez kvalitního spánku se nové vhledy neukládají do dlouhodobé paměti. Nervová soustava tvého klienta je příliš křehká na to, aby integrovala velké změny. Pokud přehlédneš, že klient „mele z posledního“ kvůli spánkové deprivaci, tvoje pomoc bude mít vždy jen krátkodobý efekt. Častěji může tvou práci energetický systém klienta úplně odmítnout, nebo ti klient snahu o změnu negativního v pozitivní odkýve, ale v realitě se nezmění vůbec nic.
Proč se ptát na spánek dřív než na traumata a bloky?
Dnes ti kdekdo vygeneruje „terapeutický plán“ pomocí umělé inteligence. AI napíše krásné afirmace na úzkost a navrhne dechová cvičení. Ale víte, co AI neudělá?
AI nevidí ty šedé stíny pod očima tvého klienta. Necítí tu specifickou, těžkou a roztěkanou energii člověka, který už týden pořádně nezabral. Ty nejsi algoritmus. Ty jsi průvodkyně, která musí hlídat základní bezpečí a integritu těla i duše.
Otázka „Jak spíš?“ by měla být tou první, kterou v klientovi položíš. Je to symptom, který maskuje téměř vše ostatní. Často se totiž stává, že když společně vyřešíte „krizi těla“ (spánek),tak se promění i „krize duše“. A posuneš se s klientem o velký kus dál k jeho cíli.
Pozvání k hlubšímu pochopení: Webinář zdarma
Téma nespavosti je jen špička ledovce toho, co v současné době vnímám jako širší společenskou a profesní krizi. Cítím, že jako komunita alternativců a průvodců potřebujeme nové nástroje a hlavně nový úhel pohledu na to, co se s námi a našimi klienty děje.
Právě proto jsem pro tebe připravila speciální webinář zdarma: Krize a trauma.
Tento webinář ti nabídne tolik potřebný nadhled. Představ si ho jako mapu z ptačí perspektivy, díky které uvidíš, jak se trauma a aktuální krize v systému tvých klientů navzájem proplétají a kudy vede bezpečná cesta ven. Je to tvůj „klíč“, který ti pomůže pochopit, co se v těchto náročných chvílích s lidmi děje a jak k nim přistupovat s respektem k jejich aktuálnímu stavu.
Tento webinář je tvou vstupenkou do světa, kde se učíme pracovat s lidmi v jejich plné lidskosti – i s těmi šedými stíny pod očima. Po jeho zhlédnutí získáš jasno v tom, jak se orientovat v dnešní „krizi v krizi“ a jak efektivně pomáhat tam, kde ostatní vidí jen slepou uličku.
Přestaňme přelézat ploty a začněme zase odemykat ty správné dveře.
