Změna část 3: Před úsvitem a po něm.

Předchozí články ze serie Změna

Nedávno jsem na facebook dala citát o největší tmě před úsvitem. Moc mě ta myšlenka nadchnula. Nemohla jsem uvěřit, že mě mohlo napadnout něco tak naprosto pravdivého a geniálního zároveň.

Tma před úsvitem může být metafora pro všechny pády na dno, které velmi intenzivně prožíváme. Poslední rok těmto pádům na dno a eufemisticky řečeno nepřijemným stavům nahrává. Kromě existenčních otázek, tu máme ponorky z toho, jak jsem všichni zavření doma. Emoce jako na houpačce, protože stres je na denním pořádku.

Většina maminek z mého blízkého i vzdáleného okolí, žongluje mezi prací, domácností a výukou dětí, které potřebují často s úkoly do školy pomoct. A někde mezi tím číhá vyčerpání, vyhoření, deprese, strachy a úzkosti. 

Troufám si říct, že právě nastala pro některé ta doba před úsvitem. A příchod slunce ještě musí počkat než vykročíte směrem ke změně.

Věřím, totiž že i v největším temnu je skryté zrnko jasu. Řešení vašich problémů existuje. Jen někdy je cesta k němu bolavá a změny jsou nevyhnutelné.

Všechny tyhle nešťastné souhry událostí, ale také delší dobu neřešené problémy vedou k jedinému. Všichni se nakonec musí rozhodnout jestli:

  • Zůstane ve tmě před úsvitem.
  • Půjde kousek po tmě. A pak najde místo, z kterého bude vidět vycházející slunce.

Žádné jiné řešení není. Přísahám. A protože věřím, ve schopnosti vás všech vzít svůj život do svých rukou, tak vždycky budu hlasovat pro tu druhou možnost. S přihlédnutím k tomu, že někdy je potřeba první v té tmě najít odvahu a svou sílu vyrazit na cestu.

Velkou výhodou pak je mít k sobě průvodce, kterému věříte. Může to být psycholog, terapeut nebo klidně kouč. Všichni ti se totiž umí orientovat ve tmě před úsvitem.

Pokud zůstaneme v téhle metafoře tak terapeuti jsou průvodci pohybující se ve tmě a v šeru před úsvitem. Protože jakmile dorazíte k cíli a slunce už bude na obloze, terapeut splnil svůj úkol. A už ho nepotřebujete.  (edit. To je má nejoblíbnější část terapií.)

Můžete jít i cestou k úsvitu samy. Nikdo a nic vám v tom nebrání. Jen je potřeba počítat i s tím, že občas zabloudíte nebo do něčeho vrazíte.

Já samostatnou cestu zvolila, když mě vyhodili od státnic. Udělala jsem to proto, že někde v hloubi sobe jsem věděla, že ta cesta tam je. A vedle sebe mám velmi inspirativní a moudré kamarády a muže, kteří v dobrou dobu umí položit tu správně “zákeřnou” otázku. Taky jsem věděla, že kdyby mi to nešlo samotné, neváhala bych najít pro sebe terapeuta, tak jak jsem to udělala před tím s jiným problémem.

Někdy můžete chtít jít za úsvitem samy a někdy s průvodcem. A dá se to i kombinovat.

Hledáte právě teď průvodce, napište mi.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *