Změna část 2. : Jedno mé rodičovské selhání.

V minulém článku jsem vám psala o tom, jak funguje proces změny našeho chování nebo myšlení. Teď se s vámi chci podělit o jedno mé selhání. Kromě toho, že na příkladu se krásně ukazují principy, tak vám chci ukázat, že chyby děláme všichni. Důležité je se z nich poučit a ne z nich dělat strašáka.

O čem bude řeč?

  • Jeden aha moment, který mi otevřel oči.
  • Tohle že já dělám svým dětem? Bolavé uvědomění.
  • Hranice, hranice a zase hranice. Prozkoumávání problému
  • Co teď bude dál? Trénování nové dovednosti.

Aha moment

Na mě číhal naprosto neuvěřitelně ve facebookové reklamě.

Autorka (teď už si nepamutuji kdo) popisovala, jak může rodič předávat zodpovědnost za obranu svých hranic dítěti. Konkrétně to ilustrovala na příkladu, když dítě bije rodiče. Rodič pak místo akce a okamžitému zatrhnuti, dítěti řekne, že to nemá dělat. Pokračuje pak třeba tím, že to přece maminku bolí a ona je pak z toho smutná. Jako by to dítě mělo mít víc rozumu než já jako dospělí a k tomu milující rodič.

Tohle, že já dělám svým dětem?

Uvědomění opravdu bolelo. Proplakala jsem pár nocí a když si na to vzpomenu tak z toho mám pořád hořkou pachuť na jazyku.

Párkrát už jsem se před tím přistihla, že nesmyslně křičím na děti, za něco, co byla má odpovědnost si pohlídat. A že ty tendence přehodit na ně tu mou odpovědnost mám. Nejen za překročení mých hranic ale občas i za jiné věci.

Hranice, hranice a zase hranice

Nastal čas prozkoumat, kde je zakopaný pes. Téma udržování si mých osobních hranic je pro mě staronové téma. Z šedé myšky jsem se posunula k sebevědomí, ale pořád vím, že mi dělá problémy si hranice uhlídat. A děti jsou dobrým indikátorem toho jak moc se mi to daří. Raději volím harmonii ve vztahu právě na úkor sebe sama. Když mi dojde, že to dělám, bývá někdy má hranice už dávno překročena.

Co teď bude dal?

Po uvědomění a zkoumání jádra problému už mám nejtěžší věc za sebou. Otázka tedy zní, co se s tím dá dělat. Tak jsem rovnou vytáhla do boje za obranu svých hranic. Díky neznámá autorko reklamy.

Když cítím, že tohle už překračuje moje hranice, tak se ozvu. I když se někdy bojím toho, co by okolí řeklo. Hlavně nechci, aby obrana mých hranic byla starosti mých dětí.  Dala jsem laskavou stopku nájezdníkům na mé hranice a nakonec vzdání se svých hranic ve prospěch harmonického vztahu s okolím.  

Tuším, že ještě budu občas mít tendence sklouznout zpět do starých kolejí. Když se tak stane nebudu si to vyčítat. Vím totiž jednu důležitou věc.

Obranu svých hranic se pořád učím.

Místo výčitek a litování se, budu v první řadě ráda, že jsem si toho všimla. Dost věcí nám všem v poklusu dne uniká a částo jedeme automaticky tak jak jsme byli zvyklé. A čím pak jsme vědomější ke svému chování a prožívání, tím lépe se nám daří je měnit.

Chcete pomoct se změnou? Napište mi na hanka@hankatoulava.cz.forrest.miniserver.cz nebo na facebooku. Provedu vás celým procesem laskavě a s pochopením.

P.s. Příště vám napíšu o tom jak probíhá rozhodnutí o velkých změnách v životě.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.